Téma týdne - Mládí

21. února 2018 v 18:49 | Monika
Krásný večer.
Rozhodla jsem se, že se trochu rozepíšu o svém mládí.
Jak se říká, nikdo to asi v mládí neměl lehké, a pokud ano, tak je to opravdu malé % lidí.

Já svoje mladí neměla opravdu vůbec lehké. Upřímně a narovinu. Moje matka byla, je a bude alkoholička. Možná si říláte proč to tady píšu nebo, že je to soukromá záležitost, ale když Vás to poznamená na životě, je Vám jedno o tom psát.
Teď je mi 22 let, v březnu 23. A cítím na sobě a dokonce mi to řekl i táta, že jsem opravdu stejná jako moje matka z 99%, protože jediné co mám z táty je citlivost.

Moje máma nikdy nebyla schopná mít nějakou prioritu v životě, možná kdysi, když jsem tomu já nerozuměla a nebyla jsem schopná to vnímat, a já jsem bohužel to samé. Jenže to se musí změnit, mám syna Ondru, kterému v dubnu budou 2 roky.

Když jsem byla malá, staral se vlastně o mě můj táta, který ale byl v práci, aby nás zajistil. Moje máma byla spíš ta, která ,,hlídala mě", ale nestarala se. Když jsem byla malá, věčně jsem tátovi volala do práce s větou ,,Tatínku, kdy už příjdeš domů" a táta jasně věděl, že buď máma z opilosti usnula nebo pije a hledí si svého, narovinu jsem se nudila, máma nebyla schopmá si semnou hrát, číst nebo cokoli dělat, a to mě samozřejmě postihlo do dnes. Sama si jen tak nevezmu knížku a nepřečtu si ji, sama si se synem nejdu hrát (což mě mrzí a vše chci napravit, docela se mi to daří).

Samozřejmě došlo mezi tátou a mámou k rozvodu. Nebudu lhát máma mi chyběla a chybí i dnes. Teď v dubnu to budou dva roky, co jsme se s mámou neviděly, voláme si, ale nějak nemám potřebu ji vidět, a je to kvůli mému strachu, bojím se, že když se domluvíme na srazu, že bude opilá, a to by u mě skončila úplně. Když jsem byla mladá, vlastně pořád jsem, ale mladá myslím malá, tak táta dělal vše aby mě měl v péči, vlastně moje matka ani nechtěla, že by neměla čas, protože je věčně na noční nebo tedy byla, a tak jí táta řekl, že po ní nic nechce, že si mě vezme do péče a v tu ránu bylo vyhráno, měla jsem se pak nejlíp jak jsem se mít mohla.

Táta mě bral všude každý rok na hory, k moři, výlety a hodně se k nám zapojila jeho sestra, moje teta, která vlastně byla takovou druhou maminkou. Bylo to fajn, protože jsem měla tu možnost se s holčičími věcmi a problémy konečně někomu svěřovat, ale i tak to nejdřív muselo jít přes tátu. Víte jaký to je řešit antikoncepci s vlastním tátou? Je to dost divné, ani dnes bych to sním neřešila, protože chudáci chlapy o tom nevědí nic jiného než to, že je to ochrana :D.

Proč o tom vlastně píšu ? Poslední dobou řeším tyto věci s přítelem, a vlastně přicházím na to, jaké mládí jsem měla, a proto se to snažím dávat dohromady a pracovat na tom, abych byla lepší než moje máma.
Snažím se, abych byla lepší mámou svému synovi, lepší přítelkyní a ženou svému chlapovi a celkově být lepším člověkem.

Nerozepsala jsem se moc, ale to nejdůležitější jsem ze sebe dostala.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Barbara Barbara | E-mail | Web | 21. února 2018 v 20:25 | Reagovat

Myslím, že je super, že jsi to dokázala napsat...
Takové dětství je velmi těžké, moje mamka byl vždy takový dříč, aby zajistila mě a mé sestře to nejlepší. Zanadávám si na mamku, protože je to nervák, náladová a snadno se naštve, ale nevnímám to, snažím se, potož vím, co vše si musela vytrpět od dětství a v dospělosti...
Moje teta prožívala to samé, akorát nezná svého otce, měla nevlastního.
Uritě njdeš ke svému synovi cestu, když chceš tak to bude snadné :) Důležité je překonat to chtít. :)

2 Eliss Eliss | Web | 21. února 2018 v 20:28 | Reagovat

Zažila sis toho už opravdu hodně, toho s mámou je mi líto, přeji ti už jen samé pěkné věci :)

3 Life by Moni Life by Moni | Web | 22. února 2018 v 11:59 | Reagovat

[1]: říkám, nikdo to nemá lehké, každopádně děkuji za komentář. :-)  Dělám a budu dělat vše proto abych byla lepší :-)

[2]:  Děkuji :-)

4 Jeife Jeife | E-mail | Web | 23. února 2018 v 11:46 | Reagovat

Doporucuju nevychova.cz :) me to pomohlo pochopit vzorce chovani mych rodicu a odpustit jim :)

5 lifebymoni lifebymoni | Web | 23. února 2018 v 17:18 | Reagovat

[4]: Moc děkuji Jeife, mrknu na to :-)

6 lenar lenar | Web | 24. února 2018 v 11:47 | Reagovat

To, ako si uvedomuješ, že aj ty robíš chyby, a najmä to, ako sa chceš zlepšiť čo sa týka tvojho syna a starania sa o neho je úplne úžasné a obdivuhodné. Práve tam by som si dovolila na zákalde článku povedať, že sa od svojej mami odlišuješ a to viac ako len citlivosťou.
Samozrejme, je mi veľmi ľúto toho s tvojou mamou, ale možno práve to dá tebe možnosť byť lepšia, kedže vieš čo chýbalo tebe keď si bola malá, a budeš sa snažiť to dať svojmu synovi.

7 lifebymoni lifebymoni | Web | 24. února 2018 v 12:56 | Reagovat

[6]: Souhlasím :-) Děkuji za skvělý komentář! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama