Únor 2018

www.zenou-matkou.cz

26. února 2018 v 9:43 | Monika

!!!!!!!! stěhuji se na www.zenou-matkou.cz !!!!!!!!


Jak stravuji malého Ondru?

25. února 2018 v 15:15 | Monika |  Já mámou

Krásný den Všem.

Venku nám svítí sluníčko, ale teplo teda rozhodně není, a tak jsem se rozhodla se s Vámi podělit o to, jak stravuji svého syna Ondru.


Nebudu ze sebe dělat bůh ví jakou kuchařku, to opravdu nejsem. Mám ráda pohodlnost, takže ještě do nedávna jsem Ondrovi kupovala jídlo ve skleničkách, i dnes mám zásoby skleniček, když někam jedeme nebo se opravdu necítím na vyvařování. Zrovna pátek a sobota měl Ondra jídlo vařené a to domácí sekanou s bramborem (mimochodem se v brzké době můžete těšit na recept), ale dnes (neděle) jsem se probudila s náladou opravdu nic nedělání, a tak jsem využila skleničku.

Téma týdne - Mládí

21. února 2018 v 18:49 | Monika
Krásný večer.
Rozhodla jsem se, že se trochu rozepíšu o svém mládí.
Jak se říká, nikdo to asi v mládí neměl lehké, a pokud ano, tak je to opravdu malé % lidí.

Já svoje mladí neměla opravdu vůbec lehké. Upřímně a narovinu. Moje matka byla, je a bude alkoholička. Možná si říláte proč to tady píšu nebo, že je to soukromá záležitost, ale když Vás to poznamená na životě, je Vám jedno o tom psát.
Teď je mi 22 let, v březnu 23. A cítím na sobě a dokonce mi to řekl i táta, že jsem opravdu stejná jako moje matka z 99%, protože jediné co mám z táty je citlivost.

Moje máma nikdy nebyla schopná mít nějakou prioritu v životě, možná kdysi, když jsem tomu já nerozuměla a nebyla jsem schopná to vnímat, a já jsem bohužel to samé. Jenže to se musí změnit, mám syna Ondru, kterému v dubnu budou 2 roky.

Když jsem byla malá, staral se vlastně o mě můj táta, který ale byl v práci, aby nás zajistil. Moje máma byla spíš ta, která ,,hlídala mě", ale nestarala se. Když jsem byla malá, věčně jsem tátovi volala do práce s větou ,,Tatínku, kdy už příjdeš domů" a táta jasně věděl, že buď máma z opilosti usnula nebo pije a hledí si svého, narovinu jsem se nudila, máma nebyla schopmá si semnou hrát, číst nebo cokoli dělat, a to mě samozřejmě postihlo do dnes. Sama si jen tak nevezmu knížku a nepřečtu si ji, sama si se synem nejdu hrát (což mě mrzí a vše chci napravit, docela se mi to daří).

Samozřejmě došlo mezi tátou a mámou k rozvodu. Nebudu lhát máma mi chyběla a chybí i dnes. Teď v dubnu to budou dva roky, co jsme se s mámou neviděly, voláme si, ale nějak nemám potřebu ji vidět, a je to kvůli mému strachu, bojím se, že když se domluvíme na srazu, že bude opilá, a to by u mě skončila úplně. Když jsem byla mladá, vlastně pořád jsem, ale mladá myslím malá, tak táta dělal vše aby mě měl v péči, vlastně moje matka ani nechtěla, že by neměla čas, protože je věčně na noční nebo tedy byla, a tak jí táta řekl, že po ní nic nechce, že si mě vezme do péče a v tu ránu bylo vyhráno, měla jsem se pak nejlíp jak jsem se mít mohla.

Táta mě bral všude každý rok na hory, k moři, výlety a hodně se k nám zapojila jeho sestra, moje teta, která vlastně byla takovou druhou maminkou. Bylo to fajn, protože jsem měla tu možnost se s holčičími věcmi a problémy konečně někomu svěřovat, ale i tak to nejdřív muselo jít přes tátu. Víte jaký to je řešit antikoncepci s vlastním tátou? Je to dost divné, ani dnes bych to sním neřešila, protože chudáci chlapy o tom nevědí nic jiného než to, že je to ochrana :D.

Proč o tom vlastně píšu ? Poslední dobou řeším tyto věci s přítelem, a vlastně přicházím na to, jaké mládí jsem měla, a proto se to snažím dávat dohromady a pracovat na tom, abych byla lepší než moje máma.
Snažím se, abych byla lepší mámou svému synovi, lepší přítelkyní a ženou svému chlapovi a celkově být lepším člověkem.

Nerozepsala jsem se moc, ale to nejdůležitější jsem ze sebe dostala.